अध्याय 8
34 verses
34 verses · free forever
Uses your saved HI voice · Narration settings
Narration reads the opening of this section. Longer passages are split to keep playback responsive.
Verse 1
मनीषिण उचुः - शिवनेरीगिरो जात: शिवराज इति त्वया। परमानन्द संप्रोक्तमस्ति नस्तत्र संशय :।। १ स हि शैलो निजामस्य प्रियकारी महायशा:। प्रतापी प्रथितो लोके धारागिरिरिवापर:॥ २
manīṣiṇa ucuḥ - śivanerīgiro jāta: śivarāja iti tvayā| paramānanda saṃproktamasti nastatra saṃśaya :|| 1 sa hi śailo nijāmasya priyakārī mahāyaśā:| pratāpī prathito loke dhārāgiririvāpara:|| 2
Verse 2
अभूदागमनं तत्र यथा शाहमहीपते :। तथा कथय न: सर्व भट्टगोविन्दनन्दन।॥। ३ २-३. क्योंकि वह किला निजामशाह का हितकारी, यशस्वी एवं मजबूत था। मानो कि वह दूसरे धारागिरी कहने लगे। कवीन्द्र उवाच - सुधामिवातिमाधुर्यवर्ती पुण्यवतीमिमाम्। कथां शाहनरेन्द्रस्य श्रुणुत द्विजसत्तमा:॥४
abhūdāgamanaṃ tatra yathā śāhamahīpate :| tathā kathaya na: sarva bhaṭṭagovindanandana|||| 3 2-3. kyoṃki vaha kilā nijāmaśāha kā hitakārī, yaśasvī evaṃ majabūta thā| māno ki vaha dūsare dhārāgirī kahane lage| kavīndra uvāca - sudhāmivātimādhuryavartī puṇyavatīmimām| kathāṃ śāhanarendrasya śruṇuta dvijasattamā:||4
Verse 3
कवींद्र बोलें- ओरे द्विजश्रेष्ठों! यह अमृत के समान अत्यंत मधुर एवं पवित्र इस शहाजीराजे की कथा का श्रवण करो। अस्तड़्ग्गतेडम्बरमणि प्रतापे बर्बरि5म्बरे। निर्मन्त्रणि निजामे च स्थितिसंजातसंशये।। ५ दिवड्गते दैवयोगादिभरामे5नुभाविनि। तत्सुते महमूदे च दृप्ते तत्पदवर्तिनि॥।६ सैन्ये साहिजहानस्य दिललीन्द्रत्वमुपेयुष:। प्रतनेनानुबन्धेन निजामोपचिकीर्षया। शाहराजो महाबाहर्विजयाहं पुरं जहौ।। ८ अथ यादवराजो5पि हित्वा ताम्रानुयायिताम्। पक्षपाती निजामस्य धारगिरिमुपागमत्॥ ९
kavīṃdra boleṃ- ore dvijaśreṣṭhoṃ! yaha amṛta ke samāna atyaṃta madhura evaṃ pavitra isa śahājīrāje kī kathā kā śravaṇa karo| astar̤ggateḍambaramaṇi pratāpe barbari5mbare| nirmantraṇi nijāme ca sthitisaṃjātasaṃśaye|| 5 divaḍgate daivayogādibharāme5nubhāvini| tatsute mahamūde ca dṛpte tatpadavartini|||6 sainye sāhijahānasya dilalīndratvamupeyuṣa:| pratanenānubandhena nijāmopacikīrṣayā| śāharājo mahābāharvijayāhaṃ puraṃ jahau|| 8 atha yādavarājo5pi hitvā tāmrānuyāyitām| pakṣapātī nijāmasya dhāragirimupāgamat|| 9
Verse 4
अन्रान्तरे निजामस्य भृशं विश्रम्भभाजनम्। वंश्यो विश्वासराजस्य शिवभक्तो महाब्रत:।॥।१० तनय: सिद्धपालस्य सुप्रसिद्धोडतिवैभव :। शिवनेरिगिरिस्थायी नृपतिर्विजयाह्य:॥ ११
anrāntare nijāmasya bhṛśaṃ viśrambhabhājanam| vaṃśyo viśvāsarājasya śivabhakto mahābrata:||||10 tanaya: siddhapālasya suprasiddhoḍativaibhava :| śivanerigiristhāyī nṛpatirvijayāhya:|| 11
Verse 5
वराय शम्भुराजाय शाहराजसुताय वै। जयन्तीमात्मतनयामनुरुपाममन्यत।॥। १ २ शाहराजो5पि सम्बन्ध॑ तं सुश्लाघ्यतमं भुवि। संविचिन्त्य स्नुषात्वेन जयन्तीं तमयाचत।॥। १ ३ की मांग की। ततो विजयराजस्य शाहराजस्य चोभयो:। अभृद्यथोक्तसंबंधसुप्रयुक्तो महोत्सव:॥ १४
varāya śambhurājāya śāharājasutāya vai| jayantīmātmatanayāmanurupāmamanyata|||| 1 2 śāharājo5pi sambandha̭ taṃ suślāghyatamaṃ bhuvi| saṃvicintya snuṣātvena jayantīṃ tamayācata|||| 1 3 kī māṃga kī| tato vijayarājasya śāharājasya cobhayo:| abhṛdyathoktasaṃbaṃdhasuprayukto mahotsava:|| 14
Verse 6
विश्वासराजवंश्यानां भूपानां भूरितेजसाम्। तथा भृूशबलानां च समवायो महानभूत्॥ १५
viśvāsarājavaṃśyānāṃ bhūpānāṃ bhūritejasām| tathā bhṛūśabalānāṃ ca samavāyo mahānabhūt|| 15
Verse 7
स तयो: #्लाध्यगुणयोर्जयन्तीशम्भुराजयो :। शिवनेरिगिरावासीत्पाणिग्रहमहो महान्॥१६
sa tayo: #lādhyaguṇayorjayantīśambhurājayo :| śivanerigirāvāsītpāṇigrahamaho mahān||16
Verse 8
अथो कतिपयाहोभिस्तं समाप्य महोत्सवम्। तस्यैवच गिरेमूध्नि स्वजनेन समन्विताम्॥॥ १७
atho katipayāhobhistaṃ samāpya mahotsavam| tasyaivaca giremūdhni svajanena samanvitām|||| 17
Verse 9
सम्बन्ध्यनुमतः पत्नीमन्तर्वत्नीं निधाय ताम्। प्रतस्थे शाहनूपतिर्दर्याखानजिगीषया।। १८ शिवनेरिगिरौ ह्यासीच्छाहस्यागमनं यथा। ह मनीषिण उचुः - सद्यो दिल्लीशथ्वरं हित्वा पक्षपातिन्युपागते। महाव्ते महाराजे यदुराजे महाभुजे।। २० अभिक्रमपरैस्ताप्रमुखैर्योद्धुं समुद्यते। अभीप्समान: स्वाभीष्ड निजाम: किमचेष्टत।॥। २१ कवीन्द्र उवाच - अथ दैवान्निजामस्य विषयाविष्टचेतस:। हन्त दुर्मन्त्रिणो योगाज्जज्ञे मतिविपर्यय:॥। २२ तस्य मत्तस्य सविधे ययौ साधुरसाधुताम्। प्रियवादपरोउत्यर्थमसाधुरपि साधुताम्॥ २३
sambandhyanumataḥ patnīmantarvatnīṃ nidhāya tām| pratasthe śāhanūpatirdaryākhānajigīṣayā|| 18 śivanerigirau hyāsīcchāhasyāgamanaṃ yathā| ha manīṣiṇa ucuḥ - sadyo dillīśathvaraṃ hitvā pakṣapātinyupāgate| mahāvte mahārāje yadurāje mahābhuje|| 20 abhikramaparaistāpramukhairyoddhuṃ samudyate| abhīpsamāna: svābhīṣḍa nijāma: kimaceṣṭata|||| 21 kavīndra uvāca - atha daivānnijāmasya viṣayāviṣṭacetasa:| hanta durmantriṇo yogājjajñe mativiparyaya:||| 22 tasya mattasya savidhe yayau sādhurasādhutām| priyavādaparoutyarthamasādhurapi sādhutām|| 23
Verse 10
विपरीतदृशा तेन गुरवो5पि लघूकृता:। गुणोपेताश्व गुरवो नीता: शीघ्रमगौरवम्।॥। २४ आदर बुद्धि नष्ट हो गई। अव्यवस्थितचित्तस्य मत्तस्य मधुनान्वहम्। अवद्यवादिनस्तस्य बत राष्ट्रमहीयत॥।। २५ राज्य नष्ट हो रहा था। निजामो यादवाधीशमवमेने सुदुर्मति: ॥२६
viparītadṛśā tena guravo5pi laghūkṛtā:| guṇopetāśva guravo nītā: śīghramagauravam|||| 24 ādara buddhi naṣṭa ho gaī| avyavasthitacittasya mattasya madhunānvaham| avadyavādinastasya bata rāṣṭramahīyata|||| 25 rājya naṣṭa ho rahā thā| nijāmo yādavādhīśamavamene sudurmati: ||26
Verse 11
ने उसका अपमान कर दिया। अवज्ञातो निजामेन महामांनी महामना:। यदुराजस्तदा वीररसावेशवशो5भवत्।॥ २७
ne usakā apamāna kara diyā| avajñāto nijāmena mahāmāṃnī mahāmanā:| yadurājastadā vīrarasāveśavaśo5bhavat||| 27
Verse 12
अथ सेनाधिपतयो हमीदाद्यास्सुदुर्मदा:। दुर्मन्त्रित निजामेन पूर्वमेव प्रबोधिता:॥ २८
atha senādhipatayo hamīdādyāssudurmadā:| durmantrita nijāmena pūrvameva prabodhitā:|| 28
Verse 13
साभिमान परावर्तमानं मत्तमिव द्विपम्। आस्थानीतोरणोपान्ते रुरुधुर्यादवेश्वरम्॥ २९
sābhimāna parāvartamānaṃ mattamiva dvipam| āsthānītoraṇopānte rurudhuryādaveśvaram|| 29
Verse 14
स तत्र बहुभिर्युध्यन् सुपुत्रामात्यबान्धव:। प्रत्युध्चात: सुरगणै: सुरलोकमलोकत॥ ३०
sa tatra bahubhiryudhyan suputrāmātyabāndhava:| pratyudhcāta: suragaṇai: suralokamalokata|| 30
Verse 15
यथा मेरोरविंपर्यास: पातो भानुमतो यथा। यथा ह्न्त: कृतान्तस्य दाह: पत्युरपां यथा॥। ३१ तथा यादवराजस्य तदा तत्र बतात्यय:। सप्तानामपिलोकानामभूदल्पहितावह:।। ३२ ३१-३२. मेरू पर्वत का उल्टा हो जाना या सूर्य का नीचे गिर जाना या यमराज का अंत हो जाना या फिर वरुणदेव का तदवस्थमथ श्रुत्वा श्वशुरं यादवेश्वरम्। शाहो निजामसाहास्याद्विरराम महायश:।। ३३ दिया। अथ तापीततात्तूर्णमेत्य ताम्रपताकिनी। अधिष्ठितं निजामेन धारागिरिमवेष्टयत्।॥ ३४
yathā meroraviṃparyāsa: pāto bhānumato yathā| yathā hnta: kṛtāntasya dāha: patyurapāṃ yathā||| 31 tathā yādavarājasya tadā tatra batātyaya:| saptānāmapilokānāmabhūdalpahitāvaha:|| 32 31-32. merū parvata kā ulṭā ho jānā yā sūrya kā nīce gira jānā yā yamarāja kā aṃta ho jānā yā phira varuṇadeva kā tadavasthamatha śrutvā śvaśuraṃ yādaveśvaram| śāho nijāmasāhāsyādvirarāma mahāyaśa:|| 33 diyā| atha tāpītatāttūrṇametya tāmrapatākinī| adhiṣṭhitaṃ nijāmena dhārāgirimaveṣṭayat||| 34
Verse 16
समुहा स्वां महामानी मदानीमेव येदिल:। पृतनां प्रेषयामास लुब्धो धारागिरिं प्रति।। ३५ सैन्यं साहिजहानस्य महमूदस्य चान्वहम्। अयुध्येतां मिथस्तत्र धारागिरिजिघृक्षया।। ३६ स्वयं निजामशाहो5पि धारागिरिशिरस्थित:। तदा ताभ्यामपि द्वाभ्यामनीकाभ्यामयुध्यत।। ३७ ततो5तिबलिभिस्ताग्रबलैर्युध्याद्धिरव्जसा। महमूदस्य चानीकैर्निजाम: पर्यभूयत।॥। ३८ ततः स तेन शैलेन सैन्येन विविधेन च। यथाजातेन च तथा फतेखानेन मन्दत्रिणा॥ ३९
samuhā svāṃ mahāmānī madānīmeva yedila:| pṛtanāṃ preṣayāmāsa lubdho dhārāgiriṃ prati|| 35 sainyaṃ sāhijahānasya mahamūdasya cānvaham| ayudhyetāṃ mithastatra dhārāgirijighṛkṣayā|| 36 svayaṃ nijāmaśāho5pi dhārāgiriśirasthita:| tadā tābhyāmapi dvābhyāmanīkābhyāmayudhyata|| 37 tato5tibalibhistāgrabalairyudhyāddhiravjasā| mahamūdasya cānīkairnijāma: paryabhūyata|||| 38 tataḥ sa tena śailena sainyena vividhena ca| yathājātena ca tathā phatekhānena mandatriṇā|| 39
Verse 17
परिग्रहेण सर्वेण कोषेण च महीयसा। ममज्ज सहितस्तत्र ताप्राननबलार्णवे।। ४० मनीषिण उचुः - यस्याशीतिसहस्राणि तुरगाणां तरस्विनाम। अशीतिरद्रिदुर्गाणां चतुर्भिरधिका पुन:।॥।४१ स्थले जले च यस्यासन् बत दुर्गाण्यनेकश:। समृद्धो विषयो यस्य वशे विद्ेषि दु्ग्रह:॥॥४२
parigraheṇa sarveṇa koṣeṇa ca mahīyasā| mamajja sahitastatra tāprānanabalārṇave|| 40 manīṣiṇa ucuḥ - yasyāśītisahasrāṇi turagāṇāṃ tarasvināma| aśītiradridurgāṇāṃ caturbhiradhikā puna:||||41 sthale jale ca yasyāsan bata durgāṇyanekaśa:| samṛddho viṣayo yasya vaśe videṣi dugraha:||||42
Verse 18
येन येदिलशाहस्य दिल्लीन्द्रस्य च मानिन:। पदे पदे बल॑ सर्व जीवग्राहं व्यसृज्यत।।४३ यस्याकस्मिकझषस्य शयेनस्येवोत्पतिष्यत:। प्रभावेण न्यलीयन्त परिपंथिविहंगमा :।॥।४४ स निजामस्तदा येन हेतुना विलयं गत:। शुश्रूषमाणान् नः सर्वान् कवीन्द्र तमुदीरय॥४५
yena yedilaśāhasya dillīndrasya ca mānina:| pade pade bala̭ sarva jīvagrāhaṃ vyasṛjyata||43 yasyākasmikajhaṣasya śayenasyevotpatiṣyata:| prabhāveṇa nyalīyanta paripaṃthivihaṃgamā :||||44 sa nijāmastadā yena hetunā vilayaṃ gata:| śuśrūṣamāṇān naḥ sarvān kavīndra tamudīraya||45
Verse 19
४१-४५. पंडित बोलें- जिसके पास अस्सी हजार गतिमान घोड़े, चौरासी गिरीदुर्ग एवं जिसके पास अनेक स्थलदुर्ग एवं जलदुर्ग थे, जिसके अधीन समृद्ध एवं शत्रुओं के लिए अजेय देश था, जिसने आदिलशाह की और अभिमानी कवीन्द्र उवाच - समस्तपालनपरे पितर्युपरते5म्बरे। भवितव्यानुसारेण फत्तेखानोउल्पचेतन:।।४६ अमात्यतां निजामस्य प्रतिपद्य प्रतापवान्। तापयामास जनतां कृतान्त इब निष्कृप:॥४७
41-45. paṃḍita boleṃ- jisake pāsa assī hajāra gatimāna ghor̤e, caurāsī girīdurga evaṃ jisake pāsa aneka sthaladurga evaṃ jaladurga the, jisake adhīna samṛddha evaṃ śatruoṃ ke lie ajeya deśa thā, jisane ādilaśāha kī aura abhimānī kavīndra uvāca - samastapālanapare pitaryuparate5mbare| bhavitavyānusāreṇa phattekhānoulpacetana:||46 amātyatāṃ nijāmasya pratipadya pratāpavān| tāpayāmāsa janatāṃ kṛtānta iba niṣkṛpa:||47
Verse 20
निजामस्तस्य मन्त्रेण हमीदस्य च दुर्मते:। यदाप्रभूति राजन्यं यदुराज॑ न््यघातयत्॥।४८ शाहराजप्रभूतय: तदाप्रभृति भूभूत:। सर्वे विमनसो भूत्वा म्लेच्छाश्व पृतनाभृत:।।४९ अविश्रम्भादमर्षाच्च साध्वसाच्च समाकुला:। शिश्रियुर्येदिलं केडपि केडपि दिल्लीन्द्रम श्रयन्।॥५०
nijāmastasya mantreṇa hamīdasya ca durmate:| yadāprabhūti rājanyaṃ yadurāja̭ nyaghātayat|||48 śāharājaprabhūtaya: tadāprabhṛti bhūbhūta:| sarve vimanaso bhūtvā mlecchāśva pṛtanābhṛta:||49 aviśrambhādamarṣācca sādhvasācca samākulā:| śiśriyuryedilaṃ keḍapi keḍapi dillīndrama śrayan|||50
Verse 21
केचिच्च क्रूरमनसो विरुद्धत्वमुपाचरन। तटस्थमिव चात्मानं बत केचिददर्शयन्॥।५१ तेन तेन तदा तस्य दुर्नयेन दुरात्मन:। अवृष्टिरजनिष्टोच्चैरनिष्टाय शरीरिणाम्॥५२
kecicca krūramanaso viruddhatvamupācarana| taṭasthamiva cātmānaṃ bata kecidadarśayan|||51 tena tena tadā tasya durnayena durātmana:| avṛṣṭirajaniṣṭoccairaniṣṭāya śarīriṇām||52
Verse 22
चिरस्य विषये तस्य न ववर्ष वृषा यदा। सस्य॑ सुदुर्लभमभूत्स्वर्ण तु सुलभं तदा॥५३
cirasya viṣaye tasya na vavarṣa vṛṣā yadā| sasya̭ sudurlabhamabhūtsvarṇa tu sulabhaṃ tadā||53
Verse 23
था। प्रस्थमात्राणि रत्नानि विनिमय्य धनीजन:। कथज्चन समादत्त कुलत्थान्प्रस्थसम्मितान्।।५४ आहाराभावतो 5 त्यर्थ हाहाभूता: परस्परम्। पशून्वे पशवो जक्षुर्मानुषा अपि मानुषान्॥५५
thā| prasthamātrāṇi ratnāni vinimayya dhanījana:| kathajcana samādatta kulatthānprasthasammitān||54 āhārābhāvato 5 tyartha hāhābhūtā: parasparam| paśūnve paśavo jakṣurmānuṣā api mānuṣān||55
Verse 24
तेनावर्षण महता परचक्रागमेन च। अभावेन च मौलानामनीकस्य च भूयस:।॥।५६ अनुक्षणं क्षीयमाणस्ताम्रास्यैरनुभाविभि:। धृतो धारागिरिपति: फत्तेखानश्च दुर्मति:॥५७
tenāvarṣaṇa mahatā paracakrāgamena ca| abhāvena ca maulānāmanīkasya ca bhūyasa:||||56 anukṣaṇaṃ kṣīyamāṇastāmrāsyairanubhāvibhi:| dhṛto dhārāgiripati: phattekhānaśca durmati:||57
Verse 25
मुगलों के हाथ पकड़े गए| अनुकूलेन कालेन सर्व धत्तेडनुकूलताम्। प्रतिकूलेन तेनेब सकल॑ प्रतिकूलताम्॥। ५८ यस्यानुकूलो भगवान् काल एष सनातन:। अनायासेन सिध्यंति तस्य कार्याणि देहिन:॥५९
mugaloṃ ke hātha pakar̤e gae| anukūlena kālena sarva dhatteḍanukūlatām| pratikūlena teneba sakala̭ pratikūlatām||| 58 yasyānukūlo bhagavān kāla eṣa sanātana:| anāyāsena sidhyaṃti tasya kāryāṇi dehina:||59
Verse 26
जनिस्सत्त च वृद्धिश्न विषाको5डपचयो5पि च। क्षयश्च पडमी भावा: विकारा: कालनिर्मिता:॥६०
janissatta ca vṛddhiśna viṣāko5ḍapacayo5pi ca| kṣayaśca paḍamī bhāvā: vikārā: kālanirmitā:||60
Verse 27
जय: पराजयो वापि वबैरं मन्त्रिबलाबले। सविद्यत्वमविद्यत्वमुदारत्वं कदर्यता।।६१ प्रवृत्तिश्व निवृत्तिश्व स्वातन्त्रयं परतन्त्रता। समृद्धिरसमृद्धिश्न जायन्ते कालपर्ययात्॥६२
jaya: parājayo vāpi vabairaṃ mantribalābale| savidyatvamavidyatvamudāratvaṃ kadaryatā||61 pravṛttiśva nivṛttiśva svātantrayaṃ paratantratā| samṛddhirasamṛddhiśna jāyante kālaparyayāt||62
Verse 28
६१-६२. विजय या पराजय, शत्रुत्व, मंत्री बल या उसका अभाव, विद्धत्ता या अविद्गवत्ता, दानशीलता या कृपणता, मृर्त्यजन्मवयश्चापि तिस्रो5वस्थाश्र तस्य ता:। कालादेवप्रवर्तन्ते तथा यज्ञादिका: क्रिया:॥।६३ न कालेन विना बीजं न कालेन विनांकुर:। न कालेन विना पुष्पं न कालेन विना फलम्॥६४
61-62. vijaya yā parājaya, śatrutva, maṃtrī bala yā usakā abhāva, viddhattā yā avidgavattā, dānaśīlatā yā kṛpaṇatā, mṛrtyajanmavayaścāpi tisro5vasthāśra tasya tā:| kālādevapravartante tathā yajñādikā: kriyā:|||63 na kālena vinā bījaṃ na kālena vināṃkura:| na kālena vinā puṣpaṃ na kālena vinā phalam||64
Verse 29
न कालेन विना तीर्थ न कालेन विना तप:। न कालेन विना सिद्धि: न कालेन विना जय:॥ ६५
na kālena vinā tīrtha na kālena vinā tapa:| na kālena vinā siddhi: na kālena vinā jaya:|| 65
Verse 30
न कालेन विना भान्ति शशांकशुचिभास्करा:। न कालेन विना वृद्धिमवृद्धिं चैति सागर:॥६६
na kālena vinā bhānti śaśāṃkaśucibhāskarā:| na kālena vinā vṛddhimavṛddhiṃ caiti sāgara:||66
Verse 31
न कालेन विना गंगामाजहार भगीरथ:। न कालेन विना कार्कलास्यान्मुक्तो नुगो नृप:।।६७ न कालेन विना रामो निजघान दशाननम्। न कालेन विना लंकां प्रतिपेदे बिभीषण:।॥॥६८
na kālena vinā gaṃgāmājahāra bhagīratha:| na kālena vinā kārkalāsyānmukto nugo nṛpa:||67 na kālena vinā rāmo nijaghāna daśānanam| na kālena vinā laṃkāṃ pratipede bibhīṣaṇa:|||||68
Verse 32
न कालेन विना कृष्णो गोर्वधनमदी धरत्। न कालेन विना पार्थो बैकर्तनमजीघतत्॥६९
na kālena vinā kṛṣṇo gorvadhanamadī dharat| na kālena vinā pārtho baikartanamajīghatat||69
Verse 33
सुखानामसुखानां च काल एव हि कारणम्। कालमेवेश्वरं मन्ये सर्गस्थित्यन्तकारिणम्॥॥७०
sukhānāmasukhānāṃ ca kāla eva hi kāraṇam| kālameveśvaraṃ manye sargasthityantakāriṇam||||70
Verse 34
सड़्गरे भड़गगगमासाद्य निजामो विलयं गत:। लब्ध्वा दैवगिरिं दैत्यो दिल्लीन्द्रो मुदमागत:।।७१ यथा येदिलशाहो5पि सैन्यभड़्गात् विलज्जित:। तदेतदखिलं कालाज्जात जानीत भो द्विजा:॥७२
sar̤gare bhar̤agagagamāsādya nijāmo vilayaṃ gata:| labdhvā daivagiriṃ daityo dillīndro mudamāgata:||71 yathā yedilaśāho5pi sainyabhar̤gāt vilajjita:| tadetadakhilaṃ kālājjāta jānīta bho dvijā:||72